Byl nějaký zápas z těch deseti, v němž jste měli namále?
Třeba teď naposledy jsme zdolali béčko Chotěboře jen jedna nula, ale to zrovna nebyl ten zápas, na který jste se ptal. Takový byl spíše úvodní duel v Přibyslavi, která nás dostala pod velký tlak a v závěru to zavánělo tím, že dokáže vyrovnat. Následující utkání byla spíše jen o nás, soupeři si proti nám tolik šancí nevytváří.

Zmínil jste poslední zápas proti rezervě Chotěboře, kterou jste zdolali těsně 1:0. Jaký to tedy byl zápas?
Soupeř nějaké šance měl, ale hru jsme měli pod kontrolou. Proto jsem se ani nebál, že by mohli vyrovnat. I v deseti, po vyloučení Touly, nás hosté nedostali pod tlak, ani se nedostali k nějakému vážnějšímu zakončení.

Podle mého je to dané především tím, že hrajeme v systému, na který naši soupeři vůbec nejsou zvyklí. Dozadu hrajeme na pět obránců, což je pro týmy, co proti nám nastupují, velice těžké, protože máme vzadu o člověka navíc. Kluci v obraně dobře komunikují, málokdo nás pak ohrozí.

Soudě podle vašich výsledků by se zdálo, že je mezi nejvyšší krajskou soutěží a šestou ligou skoro až propastný rozdíl. Můžete to potvrdit, nebo spíše vyvrátit?
Rozdíl je velký a to ve více aspektech. V kondiční i taktické připravenosti mančaftů, ale rovněž v individuální kvalitě hráčů. Podle mého to není rozdíl jen o level, ale spíše o dva. Když to srovnám se situací před léty, kdy jsme do krajského přeboru postupovali s možná ještě lepším mužstvem, než máme nyní, tehdy jsme se na úspěch nadřeli mnohem více. Podle mého názoru se ty nůžky mezi oběma soutěžemi za těch pár let ještě více rozevřely.

Dá se říci, jak už jste před časem sám přiznal, že vám sestup, možná trošku paradoxně, spíše pomohl?
V podstatě ano. Byla to věc, o které jsem už na jaře hodně přemýšlel. Nikdo to nechtěl moc slyšet, ale opravdu jsem si myslel, když jsem viděl, jak se mužstvo trápí, navíc i ten zájem o fotbal ve městě a okolí trošku upadal, že by sestup mohl pomoci k tomu, aby se všechno znovu nastartovalo.

A stalo se?
Svým způsobem ano. Sestup přece není žádnou tragédií, může pomoci týmu i celkové atmosféře v klubu. Spadnout o patro níž samozřejmě nikdo nechtěl, ale všechno zlé je pokaždé k něčemu dobré. Cítím, jak se ve městě i v blízkém okolí zájem o fotbal opět probudil.

Před druhou Žirovnicí a třetím Rozsochatcem, na něž nyní narazíte, máte náskok deseti, resp. dvanácti bodů. Vnímáme to tak, že výhrami nad nimi, stejně tak i v podzimní rozlučce proti Lípě, můžete už napůl rozhodnout o svému postupu?
Řekl jste to naprosto přesně, takto opravdu uvažujeme. Když už máme sezonu výborně rozjetou, chceme podzim dohrát tak, abychom našim soupeřům vyslali jasný vzkaz pro jaro, že už nemá cenu se snažit nás dohnat. Chceme, aby ten boj už dopředu vzdali, proto bychom rádi první polovinu dohráli bez ztráty bodu.