Rozhovor s trenérem A týmu Martinem Turkem pro Deník
Regionální Deník přinesl tento týden rozhovor Tomáše Pohanky s trenérem A mužstva Martinem Turkem.
Neskutečně suverénní jízdu předvedli fotbalisté Ledče nad Sázavou v dosavadním průběhu krajské 6. ligy – skupiny A. Zcela po zásluze tak už čtyři kola před koncem oslavili postup mezi krajskou elitu na Vysočině. „Pařili jsme po utkání v Chotěboři až do pondělních ranních hodin,“ usmíval se v rozhovoru pro Deník kouč FK Kovofiniš Martin Turek.
Martine, zkuste prosím popsat první emoce po závěrečném hvizdu nedělního utkání v Chotěboři, kde jste si vítězstvím 2:1 zajistili už čtyři kola před koncem po jediném roce návrat do 5. ligy?
To se ani nedá popsat, emoce byly samozřejmě obrovské, strašně těžko se to popisuje, ohromná radost. Navíc pro spoustu našich kluků to bylo poprvé, co v dospělém fotbalu něco vyhráli. Už při mém nástupu k mančaftu jsem jim říkal, že mají tu soutěž zadarmo, když si ji nevykopali. Teď se jim to povedlo.
Stará pravda říká, že poslední krok bývá nejtěžší. Platilo to i ve vašem případě?
Ani bych neřekl. Já většinou už na srazu před utkáním cítím, jak bude zápas z naší strany vypadat, podle toho, jak přijdou kluci naladění. A v neděli jsem z nich všech cítil, že hrozně moc chtějí, že si pro to jdou. Byli absolutně koncentrovaní, proto jsme ani neměli připravená žádná trička nebo šampaňské, mysleli jsme jen na zápas.
Předpokládám, že oslavy musely být bouřlivé…
No pařili jsme až do světla. (smích) Při návratu do Ledče jsme projeli náměstím a na stadionu nás přivítal předseda klubu ohňostrojem, protože jsme se vraceli už za lehké tmy. Na hřišti jsme pak slavili až do brzkých ranních hodin.
Prakticky po celé jaro jste, i díky pravidelným zaváháním největších konkurentů, měli na čele tabulky komfortní náskok. Bylo obtížné držet tým soustředěný, dokud není definitivně rozhodnuto?
Jako trenéři jsme předpokládali, že právě tohle pro nás bude největší práce, aby kluci nebyli rozjaření a nepolevovali v tréninku, ale opak byl pravdou. Všichni sami dobře věděli, že ještě pořád není hotovo. Hodně tomu pomáhali zkušení hráči, kapitán Martin Toula v první řadě, stejně tak i Lukáš Vodička i zraněný Pavel Malimánek, drželi mančaft neustále na špičkách.
Jak přistoupíte k závěru sezony, už s postupem v kapse, v němž vás čekají, až na jedinou výjimku, vaši největší pronásledovatelé?
Na mančaft budeme dál tlačit, rozhodně nemáme v plánu nic vypouštět, když jsme za celý dosavadní ročník pouze jedinkrát prohráli. Současně ale, vzhledem k našemu širokému kádru, dáme příležitost těm, kteří toho tolik neodehráli. Jde o kluky, kteří by přitom v základu také mohli hrát, teď bude na nich, aby nám ukázali, zda s nimi můžeme počítat do další sezony.
Na závěr se nemohu nezeptat, přemýšlíte už nad nadcházející sezonou, v níž se po roční pauze opět objevíte mezi krajskou smetánkou?
Od okamžiku, kdy druhá Žirovnice poprvé na jaře ztratila body, přemýšlíme směrem k dalšímu ročníku. Už v průběhu jara k nám někteří hráči jezdili na tréninky, takže máme z čeho vybírat.
Kádr tedy budete určitě posilovat?
Rozhodně ano, domluveného sice ještě nikoho nemáme, ale vyhlédnuté fotbalisty ano. Je tu celá řada hráčů v okolí, kteří by nás mohli posílit, podobně i můj bratr Roman, který s Čáslaví letos vykopal postup do čtvrté ligy. Všechno je otevřené, mužstvo ale posílit rozhodně chceme a budeme.
Pro ty, kteří mají deník předplacen digitálně, je rozhovor zde.
