V červnu 2002 vyvrcholily boje o postup do nově tvořeného krajského přeboru nového kraje Vysočina. Souběžně o postup bojovaly týmy z I.A tříd v Jihočeském, Jihomoravském a Východočeském kraji. Týmy na ve Východočeských I.A třídách ovšem také bojovaly o postup do přeborů Pardubického a Královehradeckého kraje, a tak nikdo nikomu nic nedaroval.
ˇA“ tým Ledče se celé jaro držel na hraně postupové pozice ve Východočeské I.A třídě. Postupovou měla být původně 5. příčka, jenže do počtu účastníků přeboru měly promluvit i sestupy budoucích „vysočinských“ týmů z divize. Jak už to v takových přelomových a komplikovaných reorganizacích bývá, původně oficiálně komunikovaný postupový klíč se sice neměnil, ale kvůli situaci v jednotlivých soutěžích nebyl zcela jasný až do posledních kol.
V sobotu 21.6.2002 jela Ledeč do Lanškrouna ke klíčovému utkání 24. kola, chtěla odčinit podzimní prohru doma 0:1 a zvýšit své naděje na postup. Bohužel nedopadlo to dobře. Hosté hráli oslabeni o jednoho muže již od 40. minuty, když se Milichovský zřejmě nechal až příliš motivovat slovy trenéra Kouby pro Deník Vysočina a musel po dvou ŽK za útočné fauly pod sprchy. Domácí přesilovku zvládli bravurně a Kováci si odvezli potupného „bura“. Po tomto kole byla Ledeč na 7. místě tabulky se 34 body, na 5. Žamberk ztrácela 5 bodů a na 8. Světlou měla náskok 1 bodu.
A tak se znovu počítalo….a vypočítalo se, že ten tým, který vyhraje Posázavské derby Ledeč – Světlá plánované na 25. kolo, přiblíží se na 99% postupu do přeboru. O motivaci hráčů a fanoušků bylo tedy před derby dvojnásobně postaráno.
Derby zápas se hrál 9.6.2002 a atmosféra na hřišti i v hledišti byla hodna důležitosti zápasu. Zápas zvládli lépe domácí. Ledeč se posunula na 6. místo tabulky a ztrácela na 5. Žamberk 2 body, naopak Světlá klesla na 9. příčku tabulky. V táboru ledečských příznivců se již oslavoval postup, ale….ale v týdnu po utkání se zase počítalo…a došlo se k poznání, že pro to, aby měla Ledeč jistotu postupu, musí ještě vyhrát utkání posledního kola v dalekém Rychnově na Moravě.
Na novinovém snímku radost ledečského realizačního týmu po závěrečném hvizdu rozhodčího – zleva vedoucí mužstva Jarda Červenka, zády trenér Miroslav Kouba, vystřídaný a „vyšťavený“ Milan Geher se občerstvuje, raduje se i náhradník Martin Pokorný a asistent trenéra Milan Machala. V pozadí decentní radost pořadatelů Leoše Jindry a Jaromíra Vágnera.
Rozuzlení tak přineslo až 26. kolo v sobotu 15. června 2002. Do Rychnova, malé obce nacházející se v oblasti bývalých Sudet, byla cesta dlouhá, ale nálada v ledečském autobuse velmi dobrá a optimistická. Nicméně výkon v utkání samotném byl ze strany Kováků v prvním poločase poněkud svázán nervozitou, k čemuž přispěl i vedoucí gól domácích ze 4. minuty utkání. Na začátku druhého poločasu ale ledečští dvěma slepenci zápas otočili a nakonec vybojovali vítězství. Mohly tak vypuknout vytoužené oslavy a veselá cesta domů do Ledče.
Ledečský klub nakonec obsadil 5. místo a poprvé od roku 1990 se probojoval do nejvyšší krajské soutěže. Jednalo se o úspěch týmu, jehož jádro se zrodilo v polovině 90. let právě po konci té silné hráčské generace, která hrála krajský přebor Východočeského kraje. Spojnicí byla osoba Romana Březiny, který si užil postup i v 80. letech. Z postupu se nakonec radovala i Světlá, která sice po posledním utkání smutnila, ale později se díky tomu, že Luka nad Jihlavou přebor nechtěla hrát, stali se také skláři účastníkem přeboru.