Podzimní část sezóny 1982/1983 se ledečskému Áčku v I. A třídě skupině Jih příliš nevydařila. A tak když byla až po konci podzimní sezony (!!!) schválena krajským fotbalovým svazem reorganizace soutěží, mohli ledečští dvojnásob litovat mnoha ztracených bodů. Na postupové 5. místo Ledeč ztrácela před jarem 4 body, ale ve vyrovnané tabulce si na postup do jedné ze skupin krajského přeboru brousily zuby i další týmy, a tak bylo na jarní drama zaděláno. Od sezóny 1983/1984 mělo totiž dojít ke změně struktury nižších fotbalových soutěží. V soutěžích dospělých se přecházelo z třístupňového uspořádání na dvoustupňové s tím, že byly vytvořeny dvě skupiny krajského přeboru po 12 oddílech a čtyři skupiny krajské soutěže rovněž po 12 oddílech. Fotbalový svaz měl vypracovány různé varianty sestupů a postupů. Z krajského přeboru neměl sestupovat nikdo, z obou skupin I. A třídy měli do krajského přeboru postupovat první čtyři týmy, v jiných variantách dokonce 5 či 6. tým tabulky. Varianty se odvíjely od počtu sestupujících východočeských týmů z divize.

Situace v polovině června 1983 byla již jasnější. Do krajského přeboru postupovalo ze skupiny JIH prvních 5 týmů.  Před posledním kolem soutěže byla situace taková, že 5. Svitavy měly 28 bodů, šestá Ledeč 27. Svitavám nemuselo stačit přivézt ze hřiště Parama Pardubice bod za remízu, neboť skóre měly pouze o gól lepší (+15) než Ledeč (+14). Ledeč musela doma porazit již jasně postupující Letohrad alespoň o dva góly a doufat v zaváhání Svitav. Před posledním kolem si redaktor Pochodně v článku „Na přebor jich myslí pět” povzdechl: “V této souvislosti je zarážející, že sportovně-technická komise VFS KV ČSTV připustila a povolila, aby se vždy jedno veledůležité utkání v každé skupině (sever: Chlumec – Žacléř, jih: Ledeč – Letohrad) hrálo v sobotu, zatímco zbylé duely (sever: Týniště – Broumov, jih: Paramo – Svitavy) až v neděli.” Ledečský trenér Lebeda proti Letohradu prohodil Kalivodu (útok) s K. Mikulou (záloha) a tento tah mu vyšel. Domácí měli opratě utkání po celé utkání pevně v rukou, vystřelili 18 střel na hostující branku a hosté, kteří již měli postup do krajského přeboru zajištěn, snížili na konečných 3:1 až 3 minuty před koncem. „Škoda jen, že s podobným nasazením touho po vítězstvím nebojovali na podzim”, poznamenala na adresu ledečských hráčů krajská Pochodeň, která na jejich zápas (stejně jako na zápas severní skupiny Chlumec – Žacléř) vyslala svého redaktora a připravila svým čtenářům na dobové poměry neobvykle dlouhý referát z utkání I.A třídy. Ledečští hráči tak strávili noc ze soboty na neděli na 5. místě tabulky. V neděli pak drželi na dálku palce Paramu. Svitavy na PARAMU nakonec v neděli jasně vyhrály 3:0, Ledeč skončila bod za vytouženým postupem do krajského přeboru, který jí tak již po několikáté v historii unikl.

Ledečské Áčko v konečném účtování skončila na 6. místě a mohlo tak jen litovat zpackaného podzimu. Všech pět mužstev, která se na jaře umístila v tabulce před Ledčí, na jaře kováci porazili. V jarní tabulce skončila Ledeč na 3. místě. V bilanci zápasů doma byli kováci celkově čtvrtí, na jaře ztratili na svém hřišti pouze 1 bod. Ledeč měla v celé sezoně druhý nejlepší útok v soutěži, vstřelila jen o 3 branky méně než vítězná Litomyšl. Ve 13 domácích zápasech nastřílel Kovofiniš 39 branek a měl tak střelecký průměr 3 branky na utkání. Ani to vše na postup nestačilo, klíčové byly neúspěchy na hřištích soupeřů, zejména na podzim.

Ledeč měla ve svých řadách nejlepšího střelce 1. A třídy JIH. Ladislav Kalivoda ml. vstřelil na základě dostupných údajů o jednotlivých zápasech  18 branek (krajská Pochodeň mu jich napočítala v konečném hodnocení dokonce 19) a byl tak o jeden gól lepší než Kalianko z Králíků a Vondráček z Dvora Králové n. L.